Toto pojednání není útokem na žádný filozofický nebo náboženský směr, ale jedná se o slovní hříčku, která nám má pomoci porozumět konfliktu dvou přístupů či pohledů na věc tak, jak o nich mluví Bible.

Počítat s Bohem – úvod do budismu (čti budyzmu)

Mt 4, 4: Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: „Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým Božím slovem.““

Na tomto místě Ježíš cituje starozákonní text z 5. Mojžíšovy knihy, kde Bůh sděluje Izraeli: „Pokořil tě, nechal tě hladovět, a pak tě krmil manou, kterou jsi neznal a kterou neznali tvoji otcové, abych tě přivedl k poznání, že člověk nežije jenom chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.“ To, co se tehdy Bůh snažil naučit Izraelce, se prolíná celou Biblí:

Ž 127, 1: Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.

Bůh je tedy ten, který uvedl do chodu běh přirozených věcí tak, jak je zakoušíme svými tělesnými smysly. Dokonce i smysly samy, stejně jako celá naše zkušenost, kterou Nový zákon označuje slovy „podle těla“, jsou Božím projektem:

Př 20,12: Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil obojí.

Lidé víry, které nám Bible představuje, počítali s tím, že Boží slova, jimiž Bůh stvořil naše smysly i tento viditelný svět (J1,1), jsou nadřazená zákonům a principům, podle nichž tento viditelný svět funguje. Věci, které by se tedy běžně nestaly, nebo staly jen s malou pravděpodobností, jsou přisuzovány víře těch, kteří se rozhodli spolehnout na Boží slova, a to často za okolností, které podle přirozeného běhu věcí hrozily nějakou újmou či zkázou. Sára měla potomka v době, kdy to nebylo přirozeně možné. David porazil zkušeného bojovníka Goliáše. Vdova ze Sarepty byla zachována se svým synem v čase hladu. Sunamitská žena nemusela pohřbít svého syna. Daniela nesežrali hladoví lvi. Ježíš měnil úděl lidí, kteří byli nemocní nebo dokonce mrtví. A mohli bychom pokračovat dále.

Vrátíme-li se k prvnímu verši z Matouše 4, 4, je nám z kontextu zřejmé, že se nám sděluje, že mít ohled na přirozené zákony je legitimní (nejen chlebem), ale je tu ještě silnější zákon – zákon víry v to, co řekl Bůh (ale každým slovem). Bůh nás tedy uzpůsobil k tomu, abychom poznávali přírodní zákony, pochopili, že k udržení života potřebujeme jíst, ale vyzývá nás a učí, že to není vše. Pokud tedy hrozí, že nebudeme mít co jíst, nemusíme být v úzkých. Stejně nemusíme být v úzkých za žádných okolností. Zkušenost nás ale učí, že je to vše, co máme k dispozici (jen chlebem).

Mt 6, 25n: “Proto vám pravím: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptáky: nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Což vy nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat k délce svého věku jediný loket? A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou, a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní?  Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: „Co budeme jíst?“ nebo: „Co budeme pít?“ nebo: „Co si oblečeme?“ Neboť o to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.

To, co se zde píše, je z přirozeného pohledu nesmysl a odporuje to běžné logice, ledaže by skutečně existoval zákon víry, který počítá s tím, co řekl Bůh. Vědecká komunita usilovně bádá, jaké jsou příčiny a souvislosti přirozených dějů, a to nám v mnohém usnadňuje život. Čím lépe známe přirozené zákony, tím lépe se nám daří ovlivnit nebo alespoň předpovědět, co bude (třeba počasí). Pohled na svět, který zohledňuje jen přirozené zákony a na základě nich určuje, co bude, označuji jako jen budismus.

Falešný jen budismus

Takto popsaný jen budismus (jen chlebem a nic víc, tj. jen přirozená zkušenost a nic víc) je však v příkrém rozporu s poselstvím Bible. Jenová logika v tomto pojetí analyzuje okolnosti a na základě nich prorokuje o budoucím stavu věcí. „Vypadá to dobře, bude se nám dařit.“ „Vypadá to špatně, hrozí nám krize.“ Takový jen budismus praktikovali Izraelci na poušti. Takový jen budismus si vystačí s tím, co vidí. Z Božího pohledu je však falešný a zavádějící.

Pravý jen budismus

Mt 8, 5: Setník však odpověděl: “Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.

Zde je jiný jen budismus – řekni jen slovo. Setník zde říká, že si naopak vystačí jen s tím, co řekne Ježíš, a to mu postačí k jistotě o tom, co bude. Zajímavé je, že se Bohu nepodařilo naučit celý Izraelský národ tento pravý jen budismus a tito tak zůstali uvězněni v jen budismu falešném. A zde přijde cizinec a vezme to úplně z druhé strany. Stačí mu jen slovo a bude to, co slovo říká. Ježíš na to reaguje takto:

Mt 8, 10: “Amen, pravím vám, takovou víru jsem v Izraeli nenašel u nikoho.“

Hodně štěstí v praktikování pravého jen budismu!