K Vánocům jsem dostal poukázku, za níž jsem si objednal v e-shopu müsli, které jsem si mohl namíchat z různých ingrediencí podle vlastní vůle. Je libo ananas nebo ořechy? Stačí kliknout. Přiznám se ale, že zde používám müsli pouze z marketingových důvodů. Chci Vám totiž prodat pár myšlenek o dobré mysli, nikoli o dobrém müsli, jak o něm píšu na začátku. Nejdříve tedy příběh z Matoušova evangelia.

Mt 16, 15-17: (Ježíš) jim (učedníkům) řekl: “A za koho mě pokládáte vy?” Šimon Petr odpověděl: “Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.” Ježíš mu na to řekl: “Blahoslavený jsi, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích.

Poté, co Ježíš řekl tato slova, mluvil k učedníkům o stabilitě, autoritě a vítězství, jako kdyby tyto atributy byly spojeny s tím, co se stalo Petrovi, že totiž přijal a vyslovil myšlenky, které mu zjevil Bůh. Nutně to nevypadá, že by si to do této doby Petr uvědomoval. Matouš pak vzápětí zaznamenává jinou Petrovu řeč:

Mt 16, 21-23: Od té doby Ježíš začal svým učedníkům ukazovat, že musí odejít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: “Bůh tě chraň, Pane, to se ti určitě nestane!” Ale on se otočil a řekl Petrovi: “Jdi ode mne, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.”

Najednou se situace obrací a Petr mluví myšlenky lidské, o nichž Ježíš říká, že jsou to svody od správné cesty. Protože naše mysl ovlivňuje, jak nahlížíme na věci kolem nás a určuje naše jednání, Ježíš dále říká:

Mt 16, 24-25: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli mně, nalezne ji.

Není to žádný kříž pro naše tělo, který máme nést, pokud chceme jednat jako Ježíš a nechat se vést Bohem. Je to kříž pro naši duši. V řečtině se zde nachází místo slova duše slovo psyché. Je řada způsobů, jak definovat duši, ale pro náš účel použijeme slovo psychika, které je od slova duše přímo odvozeno. V tomto kontextu pak tyto verše znamenají jednoduchou věc: Poddat svou mysl Bohu. Jinými slovy: Když Bůh něco říká a já si to myslím jinak, je třeba skoncovat se svou myšlenkou a přijmout to, co říká Bůh. Chceme-li se tedy nechat vést dobrým Bohem, nemůžeme si dovolovat ony špatné lidské myšlenky, které měl Petr. Musíme se naučit poddávat se Bohu a naslouchat mu. Být ochotni přijmout i to, že mi Bůh řekne něco, co se mi zrovna nehodí nebo nelíbí. To není těžké, když známe jeho lásku.

Jak si tedy namíchat dobré mysli? Budeme pomyslně klikat na tu správnou volbu našeho mysli-shopu. To znamená, že se budeme každý den upevňovat v rozhodnutí dát Bohu prostor ve svém životě. Ne já, ale ty. Ne co já myslím, ale co ty říkáš. Právě tento postoj je tou dobrou půdou, která přijímá dobré semeno Božího slova (Mt 13, 3-9). Semeno, které je lepší než oříšky nebo semena slunečnice. Umíme-li naslouchat Bohu, tedy přijímat jeho myšlenky, budeme mít zdravou perspektivu, totiž způsob, jak vnímáme sebe i věci kolem nás (Žd 11, 3). Konzumace semínek v müsli může znamenat zdravotní benefity pro naše tělo, ale perspektivu změnit nedokáže. A naše perspektiva, nikoli naše okolnosti, rozhodne o tom, jak budeme procházet životem.

Teď už nezbývá než popřát dobrou chuť!